Význam slova Vila v 10 online slovnících Dal, Ozhegov, Efremova a dalších.
g. vidlice novg. Bol. použitý vidle pl. nástroj sestávající z vidličky, tzn. je rovná rukojeť se dvěma nebo více rohy nebo zuby, obecně pro přijímání něčeho na ně a odnášení nebo umístění. Ve velkých velikostech se tento dvouruční nástroj nazývá vidle: vidle na seno. země; v menších, jednoruční, s vidličkou: krbová nebo tupá; horská vidlička nebo kamna vidlička, vilaška; také nazývaný (nižší) ) vidle snopové, tvrdé. vidličky. Vidlice na pistoli, dvojnožka, přísavka; stolní vidlička, novg. Vila, Vologda. příjemců, bude bagatelizovat. vila. vidlička, zloděj. viděl. malá vize. | Vidlice níže. nebo hák, železné trojháky, vidle na hnůj; | pryskyřicové vidličky. kleště, závěs. | Vidle sourozenec. dřevěné jho, jakýsi obojek, trojúhelník, prak pro dobytek, zejm. na prase, aby nelezlo do zahrad; stejný prak, blok na krku a ruce, při chytání uprchlých vojevůdců. | Sib. lidské nohy, spodní část těla, od trupu až po chodidla. | Vidlice nebo větev, dvojitá větev a trojitá nebo více se nazývají. s přeslenem. | Vyat. ústa, čelisti, hltan, čenich. Woah (tady), rozřezal ty vidle! | U ptáků je kost rozvětvená od hrudní kosti nahoru podél obilí; V žertu to dva lidé rozbijí za rohy: ten šťastný dostane větší polovinu. | Zářez je zářez na horním konci lidské hrudní kosti, kde průdušnice prochází krkem, a vzniká důlek, lidově zvaný duše. | S vidličkou, v troubě. ve skutečnosti kromě téhož nástroje na přidávání rudy do pece a stojanu s rohatým koncem, tzv. také clona pro otevření vrtáku pece, aby bylo chráněno její hnízdo před nečistotami. Stál na svých myšlenkách jako na vidlech. Nemiřte vidlemi na cizí dvůr, nepomlouvejte lidi. To je stále ve vzduchu, je to pochybné. Pokud vypustíte slovo, nebudete ho moci vtáhnout zpět vidlemi (nebo hákem). Francouz a vidle proti zbrani (1812). Na poli se srpem a vidlemi a doma s nožem a vidličkou. S vidličkou je to jako tyč na dojení a se lžičkou je to jako nevod. Will roste. Vilyuk Tul.. a obecně vidlice m. hlávka zelí, hlávka zelí, pl. vidle a vidle (od sloves (svázat). Vidlicovitý, vztahující se k vidle, k vidle. Vidlicovité, vidlicovité, týkající se vidliček, hlav. Vidličku, která se kroutí jako vidlička, nasekáme. Rozkvete, zelí, píseň. Vidlicovité, rozvětvené, s vidleným koncem. Vysokozdvižný vozík m. lesník, který pracuje s vidlemi a prodává je. Vidlicovitý, rozeklaný, vidlicovitý, rozdvojený, rozeklaný. Vidličník, který vyrábí stolní vidličky. Vrhat, házet, házet, házet, spěchat ze strany na stranu, odchýlit se z přímé cesty sem a tam; | *být lstivý, lstivý, uhýbat, předstírat, být nečestný nebo uhýbat perm. Bez ohledu na to, jak se vrtíte nebo kulháte, nemůžete se tomu vyhnout. Bez ohledu na to, jak s tím vrtíš, věci se vyřeší. Neřeknou vám, abyste se vrtěli. Neustále vrtěl ocasem a skončil na vidlech. Bez ohledu na to, jak se otočíte a zatočíte, nemůžete předjet Filey (moskevská oblast). vesnice Fili). Dostal jsem se do smečky, bez ohledu na to, jak moc štěkáš. a vrtěj ocasem. Vrtí myslí jako pes (jako liška, jako straka) ocasem. Vilanye srov. platný podle hodnoty sloveso Wilyavy, Wilyavy, Arch. rozeklaný, klikatý; mazaný, mazaný a vyhýbavý, dvojjazyčný. Řeka teče jako vidle, vilavo (kroutí se), rozeklaná, klikatá, jako had, s koleny, lokty. Vilyuga, Vilyushka n. Vologda konvoluce: | *vyhýbání se, uhýbání. Řeka je plná vidlic. S pár vidličkami nevylezete. Vilová f. oblouk. hlemýžď s vidlenou anténou. Wiggler m. -žena vrtělo se, vrtělo se. lstivý, zlomyslný člověk. Will m. rostlina delphinium. Vidlicově vyzbrojený, ocasatý atd. Kdo má ruce, má ocasy jako vidle.
Ve slovníku Fasmer Max
I I. „ženské božstvo, mořská panna, nymfa žijící v horách, vodě a vzduchu“, pouze staroruština. (Srezn I, 257), bulhar. Vila – totéž, samoVila, samodiva – totéž, srbochorvatština. Vila, slovinština. víla “čarodějnice”.
Podle Potebny (RFV 1, 260) souvisí s lit. vejù, výti, pavýti “pronásledovat, dohnat”, iter. vajóti, Avestan. vayeiti “pohání, pronásleduje, děsí”, staroseverské veiðr n. “lov, chytání”; viz také Trautman, BSW 345 a násl.; Transformace. 1; Mladenov 83. Schneeweiss (ZfPh 66, 1952 a násl.) vidí v odporném duchu vzduchu a bouře a spojuje jeho jméno s *vēi- „foukat“. Pak by se očekávala srbochorvatština. *vila.
II II., obvykle množné číslo. vidle, ukr. Vila, blr. vila, staroruská vila, bulharská vila, srbsko-chorvatská vile pl. h., staročeské vidle, české, slovanské vidly, polské widɫy, hornolužickosrbské, dolnolužickosrbské widɫy.
Slovan. vidla, původně “ohnutý, zkroucený”, příbuzné “zkroucení”; St. Transformace. 1; Bruckner 84; Murco, WuS 613, 12 a násl. Ten je také blízko příbuzný starému ind. vētras “rákos”; viz Meillet, Et. 338; Mladenov 418. Vysvětlení slávy je nepřesvědčivé. *vidla jako “háčkovitý nástroj” a srovnání s lat. vidulus „proutěný koš“, staroind. vēdás „hrozen šťavnaté trávy svázaný koštětem“, řec. ἰδνόομαι „Ohýbám se“; viz Petersson, AfslPh 66, 36 a násl. Ze starého ruského ciferníku. (Pskov) vigla vypůjčena. est. vigl, rod p. vigla “vidle”; viz Ojansuu, Virittäjä, 152, 15 a násl.; FUFAnz. 34, 25; Vasmer, Eesti Keel, 174, s. 1938 a násl.; ZfslPh 164, 15 a násl.; Kalima, FUFAnz. 454, 26. Mikkola je nesprávný, AB 48.
Ve Slovníku synonym
savila, mořská panna, kapitál, duch, samodiva, diva
V Encyklopedickém slovníku
(Vila) (Port Vila), hlavní město státu Vanuatu, na ostrově Efate (Nové Hebridy), přístav v Tichém oceánu. 19,4 tisíce obyvatel (1989). Mezinárodní finanční centrum.