Epka ⋆ Rostlinná produkce

V roce 1986 byla řepka považována za hlavní olejninu ve 28 zemích.

Semena řepky obsahují od 32 do 50 % oleje a až 23 % bílkovin. Ze všech olejnin čeledi zelí je ozimá řepka na prvním místě z hlediska obsahu oleje v semenech (45-50 %). Semena zimních forem navíc obsahují až 20 % bílkovin a 17 % sacharidů. Polovysychavý řepkový olej lze použít pro potravinářské a technické účely (jódové číslo 94-112).

Semena jarní řepky obsahují 35–45 % oleje, 21 % bílkovin a 17–18 % sacharidů. Olej je mírně vysychající a používá se pro potravinářské a technické účely.

Semena starých odrůd řepky obsahovala velké množství kyseliny erukové (37-50 %) a pro zvířata škodlivých glykosinolátů (5-7 %), které dodávaly pokrmu hořkou chuť a negativně působily na štítnou žlázu, zejména u ptáků a prasata. V současné době byly vyvinuty odrůdy s nízkým obsahem kyseliny erukové (0-5 %) a glukosinolátů (0,3-0,6 %), přičemž obsah kyseliny olejové byl zvýšen na 60-70 %. Obsah kyseliny linolenové je 10-13%.

Řepkový olej je důležitý v potravinářském, mýdlovém, polygrafickém a dalších průmyslových odvětvích.

Výtěžnost koláčů (jídel) ze semen je 56% a jejich obsah bílkovin dosahuje 38-40% (Vavilov; podle jiných zdrojů až 45-49%, Kolomeichenko), což je dobře vyvážené složení aminokyselin. Koláč a moučka odrůd bez eruků slouží jako dobré krmivo. Šoupky ze semen konvenčních odrůd řepky obsahují 6-7 % glykosinolátů, zatímco odrůdy bez eruku obsahují méně než 0,5 %, a lze je tedy srovnávat se sójou. Dort a moučka ze semen běžných odrůd mohou být krmena zvířatům, ale v malých množstvích. 100 kg koláče odpovídá 100 podávacím jednotkám.

Řepku lze použít v meziplodinách a secích pro výrobu krmiv – zelená hmota, siláž, senáž, travní moučka. 100 kg zelené hmoty odpovídá (11) 16 krmným jednotkám a obsahuje 30 g bílkovin nebo 190 g (Vavilov; dle jiných zdrojů 120-140 g stravitelné bílkoviny, Kolomeichenko) a 140-150 g cukru na 1 krmivo jednotka. Zelená hmota zimních zelí má vysoké krmné vlastnosti, obsahuje velké množství bílkovin a minerálních solí, ale málo vlákniny. Chemické složení sušiny: hrubý protein 15-20%, tuky 4%, vláknina 14-16%. Obsah karotenu v 1 kg zelené hmoty je 60-95 mg. Složením aminokyselin je lepší než ozimé obilniny a není horší než jetel a vojtěška. Chutnost zelené hmoty hospodářskými zvířaty dosahuje 93 %, organická hmota se vyznačuje vysokou stravitelností (70-80 %). Nevýhodou je nízký obsah sušiny (9-11 %). Krmení zelenou hmotou zvyšuje produktivitu a obsah tuku v mléce.

Z hlediska rychlosti tvorby zelené hmoty v předjaří předčí ozimá řepka ozimé žito. Intenzivně roste i po řízkování a má všestranné využití. K potravě lze ozimou řepku použít jako jarní plodinu po jarním výsevu rychle roste, ale nekvete a při dostatku vláhy v lesostepním pásmu dokáže vytvořit 2-3 řízky. Pro vícesečné použití (3-4x) je ozimá řepka díky schopnosti vyrůstat z pažních pupenů a meristémového pletiva stonku o 20-30 % produktivnější než ozimá řepka a perko.

Řepka má velký význam v meziplodinách (zima, předjaří, kosení a strniště). Při podzimním výsevu lze zelené krmivo získat již na začátku května (po 30-40 dnech, pro semena – po 60-80 dnech) a po sklizni v lesostepních podmínkách lze pěstovat téměř jakékoli roční pícniny , nejvyšší výnosy v takovýchto dobách setí dosahují plodiny teplé sezóny, jako je kukuřice, čirok, hybridy čirok-sudan, sudangrass, mogar, paisa, proso, chumiza a slunečnice v čisté formě nebo ve směsi s rostlinami s vysokým obsahem bílkovin nebo krmným zelím, kedlubnami a rutabaga při výsadbě jako sazenice.

U jarních forem řepky nastává zralost sečení 60-70 dní od začátku vegetačního období.

Při jarním pěstování ozimé řepky na úhoru je vhodné ji vysévat vikvovo-ovesnou směsí. Tím je zajištěna možnost dodatečného získání dvou sklizní zelené hmoty (první – z řepky nebo řepky, druhá – ze směsi vikve a ovsa). Tím zůstává dostatek času pro dobrou přípravu pole pro setí ozimých obilnin.

Ozimá řepka na zelené krmivo je cenná zejména pro krmení prasat a výkrm skotu. V zeleném dopravníkovém systému je vhodnější krmit brzy na jaře a pozdě na podzim, kdy je jiného zeleného krmiva málo. V pozdním podzimu ji lze sekat nebo pást, čímž se doba pastvy prodlouží o měsíc.

Řepka ozimá v čisté formě dobře silážuje, lze ji však použít i k výrobě siláže s přídavkem kvalitní slámy nebo sušené trávy v sekané formě, případně přidat do siláže z kukuřice, čiroku, slunečnice a dalších plodin pro zvýšení nutriční hodnoty. Řepková siláž obsahuje: 87,3 % vody; 2,4 % bílkovin; 0,1 % tuku; 1,3 % vlákniny; 2,7 % popela a 5,0 % extraktivních látek bez dusíku; 1,9 mg/kg karotenu. Koeficienty stravitelnosti: bílkoviny a tuky – 72 %; vláknina – 53 %; extraktivní látky bez dusíku – 75 %.

Ozimá řepka má velký agrotechnický význam v osevních postupech. Zlepšuje fyzikální vlastnosti a fytosanitární stav půdy. Řepka díky rychlému růstu a vysoce vyvinuté nadzemní fytomasě dobře potlačuje plevele.

Dobrá medová rostlina. Medonosnost z řepky dosahuje 100 kg/ha.

Řepku lze použít jako zelené hnojení.

Semena řepky se široce používají pro výrobu biopaliv.