KLASIFIKACE KOVŮ PODLE ÚROVNĚ NEBEZPEČNOSTI A JEJICH DOPAD NA LIDSKÉ ZDRAVÍ
Abstrakt: V současné době je kvalita životního prostředí v urbanizovaných územích hodnocena na základě stavu jeho složek: atmosférického vzduchu, povrchové vody, půdy, vegetace a lidského zdraví. Znečištění atmosféry, povrchových vod a půdy pochází jak z přírodních zdrojů (pyly rostlin, lesní požáry, prach, mořský aerosol), tak z antropogenních zdrojů. Míra toxicity látek vstupujících do atmosféry a vody se výrazně liší: od absolutně neškodných až po velmi nebezpečné, jejichž dopad může výrazně ovlivnit zdraví lidí žijících v daném regionu.
Klíčová slova: ekologie životního prostředí, vliv těžkých kovů na lidské zdraví.
Shalaeva Alena Olegovna,
Elektřina, vesnice Bolshoe Bunkovo,
Bunkovskaya okresní nemocnice,
lékař klinické diagnostiky,
KLASIFIKACE KOVŮ PODLE ÚROVNĚ NEBEZPEČNOSTI A JEJICH DOPAD NA LIDSKÉ ZDRAVÍ
Abstrakt: V současné době je kvalita životního prostředí urbanizovaných území hodnocena na základě stavu jeho složek: atmosférický vzduch, povrchová voda, půda, vegetační kryt a lidské zdraví. Znečištění v atmosféře, povrchové vodě, půdě pochází jak z přírodních zdrojů (pyly rostlin, lesní požáry, prach, mořský aerosol), tak z antropogenních zdrojů. Úroveň toxicity látek vstupujících do atmosféry a vody se výrazně liší: od absolutně neškodných až po velmi nebezpečné, jejichž dopad může výrazně ovlivnit zdraví lidí žijících v tomto regionu.
Klíčová slova: ekologie životního prostředí, vliv těžkých kovů na lidské zdraví.
Nejdynamičtější a nejobtížněji analyzovatelná je atmosféra, která má významný vliv na stav všech složek ekosystému a přímo ovlivňuje lidské zdraví. Znečišťující látky z atmosféry se spolu se srážkami dostávají do půdy a povrchových vod, vstupují do koloběhu biosféry a hromadí se v lidském těle a přírodních biocenózách.
Znečištění se do atmosféry dostává jak z přírodních zdrojů (pyly rostlin, lesní požáry, prach, mořský aerosol), tak z antropogenních. V zimním období je vliv přírodních zdrojů nevýznamný a hlavní podíl na znečištění ovzduší budou mít antropogenní zdroje – průmyslové podniky a doprava. Atmosférické znečištění spolu se sněhovými srážkami se bude hromadit ve sněhové pokrývce. Sněhová pokrývka tedy bude odrážet míru znečištění přízemních vrstev atmosféry a je tedy vhodným indikačním objektem pro hodnocení stavu městského prostředí. [1].
Účel práce: prostudovat klasifikaci těžkých kovů podle stupně jejich nebezpečnosti při působení na lidský organismus.
Těžké kovy jsou kovy s velkou atomovou hmotností, které mohou znečišťovat ekologický systém během antropogenního rozptylu a také negativně ovlivnit stav živých bytostí a přírody, protože se hromadí, zasahují do metabolického cyklu a vytvářejí vysoce toxické sloučeniny obsahující kovy. Individuální vlastností kovů je, že mohou katalyzovat jakékoli chemické reakce: oxidačně-redukce, hydrataci, dehydrataci, cyklizaci, izomeraci, methylaci, demethylaci, tvorbu dvojných a trojných vazeb atd. [2].
Podle GOST jsou těžké kovy rozděleny do tří tříd podle stupně jejich nebezpečnosti:
- 1 třída nebezpečnosti (vysoká úroveň nebezpečnosti). Patří mezi ně: arsen (As), kadmium (Cd), rtuť (Hg), berylium (Be), selen (Se), olovo (Pb), zinek (Zn), jakož i všechny radioaktivní kovy;
- Třída nebezpečnosti 2 (střední nebezpečí). Patří sem: kobalt (Co), chrom (Cr), měď (Cu), molybden (Mo), nikl (Ni), antimon (Sb);
- Třída nebezpečnosti 3 (nízké nebezpečí). Patří sem: vanad (V), baryum (Ba), wolfram (W), mangan (Mn), stroncium (Sr) [1].
Těžké kovy a jejich vliv na organismus
Kovy třídy nebezpečnosti I