Typy převodů rotačního pohybu
Akční členy kovoobráběcích strojů dostávají pohyb od elektromotorů přes různá mechanická zařízení nazývaná ozubená kola. Mechanismy pro přenos otáčivého pohybu lze rozdělit na ozubená kola s pružným spojením, u kterých jsou ozubené díly vzájemně spojeny pružným článkem, a ozubená kola s přímým kontaktem.
K prvnímu typ rotačního převodu zahrnuje řemenové a řetězové pohony a druhý zahrnuje ozubené, šnekové a třecí pohony. Flexibilní převody. Řemenové pohony přenášejí rotační pohyb mezi paralelními hřídeli umístěnými ve značné vzdálenosti od sebe. V závislosti na typu použitých řemenů mohou být ploché nebo klínové. Nejpoužívanější u frézek jsou pohony klínovými řemeny (rýže. 1, a).
Rýže. 1. Mechanismy přenosu rotačního pohybu s pružnou spojkou
Jakýkoli převod otáčivého pohybu je charakterizován převodovým poměrem, který je obecně chápán jako poměr rychlosti otáčení hnaného hřídele k rychlosti otáčení hnacího hřídele:
kde n1 — rychlost otáčení hnacího hřídele, ot/min; n2 — rychlost otáčení hnaného hřídele, ot./min.
Otáčky hnaného hřídele se rovnají otáčkám hnacího hřídele vynásobeným převodovým poměrem
Převodový poměr řemenového pohonu je definován jako poměr průměru hnací řemenice D1 na hnaný průměr D2 a vyjadřuje se vzorcem
příklad. Hřídel elektromotoru stroje činí 1460 ot./min. Určete rychlost otáčení hnaného hřídele, pokud D1= 150 mm a D2= 250 mm.
Rotační řetězové pohony
Řetězové převody otáčivého pohybu, stejně jako řemenové, slouží k přenosu otáčivého pohybu mezi paralelními hřídeli umístěnými ve značné vzdálenosti od sebe. Jsou schopny přenášet vysoké síly i při nízkém napnutí řetězu a bez prokluzu. Na rýže. 1, b je znázorněn řetězový pohon s válečkovým řetězem s pouzdrem.
Převodový poměr řetězového pohonu je určen vzorcem
kde z1 — počet zubů hnacího řetězového kola, z2 — počet zubů hnaného řetězového kola.
Převody rotačního pohybu s přímým kontaktem
Ozubená kola jsou typem přenosu otáčivého pohybu mezi hřídeli, ve kterém se menší ze dvou do sebe zapadajících kol obvykle nazývá ozubené kolo a větší je kolo. Podle vzájemné polohy hřídelů, typu ozubených kol a tvaru na nich vyřezaných zubů se rozlišují ozubená kola válcová, kuželová a šikmá.
Pomocí ozubených kol v kovoobráběcích strojích probíhá komunikace mezi prvky kinematických dvojic, rychlosti otáčení se mění jak ve velikosti, tak ve směru.
Rýže. 2. Rotační ozubená kola
Ozubená kola mohou být jednoduchá nebo složitá. První (rýže. 2, a) sestávají ze dvou propojených kol: pohon 1 s počtem zubů z1 a poháněné 2 s počtem zubů z2. Hnací a hnaná kola v jednoduché převodovce se otáčejí různými směry. Převodový poměr takové převodovky je určen vzorcem
kde z1 — počet zubů hnacího kola, z2 — počet zubů hnaného kola.
Pro změnu směru otáčení hnaného kola při nezměněném otáčení hnacího kola je mezi ně instalováno mezilehlé (parazitní) kolo z (rýže. 2, b), který nemění převodový poměr, jak je patrné z výrazu:
Složitý ozubený převod rotačního pohybu se skládá z několika jednoduchých, mezi kterými dochází k sekvenčnímu přenosu pohybů. Převodový poměr složitého ozubeného kola je v tomto případě definován jako součin převodových poměrů jednoduchých ozubených kol zapojených do záběru. Komplexní přenos zobrazený v rýže. 2, v, skládá se ze dvou jednoduchých s ozubenými koly z1 a z2; z3 a z4a jeho převodový poměr je určen vzorcem
Pohyb šnekového převodu
Rotační pohyb šnekového převodu (viz obr. 2, d, Přenos pohybu stroje) se provádí mezi protínajícími se a vzájemně kolmými hřídeli. Hnacím článkem je obvykle šnek a hnaným článkem je šnekové kolo. Když se šnek otočí o jednu otáčku, šnekové kolo se otočí o počet zubů rovný počtu běhů šneku:
- s jednovláknovým červem – na zub;
- s dvoustartem – na dva zuby atp.
Převodový poměr šnekového převodového mechanismu je definován jako poměr počtu průchodů šneku k počtu zubů šnekového kola a je vyjádřen vzorcem
kde k je počet chodů šneku, z je počet zubů šnekového kola.